Úzkosti na sobě pociťuji poměrně dlouhou dobu. Asi je nemám vyloženě od dětství, ale rozhodně je mám dlouho.
Takovej startovací bod byl můj vztah s kamarádkou. Nedokážu popsat, jak jsem se cítila, ale nějak úplně jsem přestala mít chuť někam chodit. Představa, že bych měla jít někam mezi lidi? To bylo absolutní NE. Snažím se celkově i vyhýbat verbalní komunikaci, pokud to je možný. Nemám ráda ten pocit, že mě všichni sledují a vnímají, co říkám.
Pokud konverzace, tak jedině přes zprávy! Jo, asi to zní vtipně, ale se zprávama úplně problém nemám, to mi vyhovuje nejvíc.
Jestli máte ve svém okolí někoho, kdo má také socialní problémy, rozhodně na něj netlačte. Zjistěte si, jak je mu/ji příjemné komunikovat a snažte se to respektovat. To je reálně za mě fakt to nejvetší a nejefektivnější minimum, co pro nás můžete udělat.