Nespavost u mě začala už asi ve 12 letech, kde jsem do tří do rána sledovala strop a snažila se ztlumit všechny
myšlenky, ať konečně můžu usnout. Časem si moje tělo zvyklo na 4 hodiny spánku za den a i když to nebylo zdravé, byla jsem
schopná s tím fungovat aniž bych byla nějak více ospalá.
Stále se mi občas stává, že nespím i třeba 2 dny, ale rozhodně se to za ty roky zlepšilo. Pravděpodobně to
bude i zlepšeným psychickým stavem a různými prášky na spaní, které jsem dostala na doporučení. Rozhodně je lepší, když
nejsem v tolika stresových situacích, abych neměla takový problém usnout, ale nijak speciálně se mnou lidi kvůli tomuto
zacházet nemusí.
Lidem, kteří mají taky tyto problémy bych doporučila zkusit nejdřív nějaký čase s uklidňujícími účinky
nebo melatonin a když ani to nepomůže, tak s tím někam zajít. Taky občas pomůže si dost unavit oči a i když mysl stále jede,
tak v tu chvíli už je snazší usnout.